|
|
Growing importance of energy and military security of the Visegrad Group
Kierczak, Natalia ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce zkoumá, zda v rámci Visegrádské skupiny vzrůstá význam energetické bezpečnosti a vojenské bezpečnosti a jestli nedávné krize vedou k prohlubování spolupráce. Práce také zkoumá, zda bezpečnost v těchto oblastech je sekuritizována a jestli je Rusko vnímáno jako hrozba. Práce používá metodu obsahové analýzy národních bezpečnostních strategií, strategií energetické bezpečnosti a vojenských nebo obranných strategií, a také diskurzivní analýzu oficiálních materiálů ministerstev a vlád států Visegrádské skupiny. Rovněž jsou analyzovány materiály zveřejněné samotnou Visegrádskou skupinou. Analýza diskurzu v případě států je zaměřena na krizová období. V oblasti energetické bezpečnosti byly vybrány tři krize: plynové krize v letech 2006 a 2009 a ropná krize z roku 2008. V kapitole o vojenské bezpečnosti byly vybrány dvě události: konflikt v Gruzii v roce 2008 a vojenské cvičení v roce 2009. Jak výzkum ukazuje, spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti již probíhá a spolupráce ve vojenských záležitostech v podobě battlegroup je naplánována. Zejména v oblasti energetické bezpečnosti, může být na základě výzkumu nalezena souvislost mezi nedávnými krizemi, jejich sekuritizací a spoluprací států Visegrádské skupiny.
|
|
| |
|
|
Energetická bezpečnost EU a její posun během českého předsednictví v Radě EU
Kajzler, Jakub ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v první polovině roku 2009 z pohledu energetiky a energetické bezpečnosti. V úvodní teoretické části je definován pojem "energetická bezpečnost" a je provedena analýza postavení energetiky v primárním právu EU, včetně příslušnosti této problematiky ke konkrétním unijním institucím. V praktické části jsou popsány priority CZ PRES v energetice a analyzovány kroky, které CZ PRES učinilo pro zvýšení energetické bezpečnosti EU. Zvláštní důraz je kladen na plynovou krizi a obecně zásobování plynem, který hrál během českého předsednictví významnou roli. Závěrečné kapitoly se zaměřují na posun v energetické bezpečnosti EU, ke kterému došlo během následujícího švédského a španělského předsednictví.
|
|
|
Význam zkapalněného zemního plynu pro energetickou bilanci evropského prostoru
Hrdý, Ondřej ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Práce má za cíl zhodnotit postavení zkapalněného zemního plynu jako energetického paliva v prostoru Evropské unie. Pro zhodnocení postavení jsou použity především palivo-energetické statistiky. Práce také zdůvodňuje pozici plynu pomocí dokumentů zabývajících se energetickou politikou EU a také energetickou bezpečností. Zmíňuje i evropskou plynovou krizi z roku 2009. Analyzováno je také budoucí postavení LNG v palivo-energetické bilanci EU v příštích dekádách.
|
|
|
Vliv plynových krizí v letech 2006 a 2009 na formování energetické politiky EU
Švéda, Ondřej ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Předkládaný text se zabývá plynovými krizemi v letech 2006 a 2009 a jejich vlivem na formování energetické politiky Evropské unie. Chakateristika jednotlivých aktérů tohoto mezinárodního konfliktu a jejích rolí -- Ruská federace jako dodavatel, Ukrajina jako tranzitní země a Evropská unie jako odběratel, je nutná pro pochopení důvodů a příčin vzniku sporů o zemní plyn. Ten je v dnešní době považován za strategickou surovinu v oblasti energetiky, jakékoliv nejasnosti dodávek jsou proto vnímány jako ohrožení bezpečnosti států. Stručný přehled konfliktních bodů ve vzájemných vztazích, konkrétní kroky a opatření k vyřešení krize a její důsledky jsou důležité k vysledování vlivů, které se zasadily o formování nové sdílené politiky EU. Energetická politika je pak výsledkem těchto střetů a má za cíl vytvořit strategii pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii v Evropě.
|
host ::
RSS.